Globální spotřeba uhlí vystoupala v roce 2022 na nové historické maximum a letos se poblíž této rekordní úrovně udrží, jelikož silný růst v Asii, a to jak v oblasti výroby energie, tak i průmyslových aplikací, překonává poklesy ve Spojených státech a Evropě, uvádí nejnovější zpráva o trhu od IEA.
Spotřeba uhlí v roce 2022 vzrostla o 3,3 % na 8,3 miliardy tun, čímž se dosáhlo nového rekordu, uvádí se v dnes zveřejněné zprávě IEA o stavu trhu s uhlím. Zpráva předpovídá, že v letech 2023 a 2024 bude mírný pokles výroby energie z uhlí pravděpodobně kompenzován nárůstem průmyslového využití uhlí, ačkoli mezi geografickými regiony existují velké rozdíly.
Očekává se, že Čína, Indie a země jihovýchodní Asie budou v roce 2023 dohromady spotřebovávat 3 ze 4 tun uhlí spotřebovaných na celém světě. V Evropské unii byl růst poptávky po uhlí v roce 2022 minimální, protože dočasný nárůst výroby energie z uhlí byl téměř kompenzován nižším využitím v průmyslu. Očekává se, že spotřeba uhlí v Evropě letos prudce klesne s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a s částečným zotavením jaderné a vodní energie z nedávných propadů. Ve Spojených státech je odklon od uhlí také zdůrazňován nižšími cenami zemního plynu.
Po třech turbulentních letech, které se vyznačovaly šokem způsobeným pandemií Covid-19 v roce 2020, silným oživením po pandemii v roce 2021 a turbulencemi způsobenými ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022, se trhy s uhlím v roce 2023 zatím vrátily k předvídatelnějším a stabilnějším vzorcům. Odhaduje se, že globální poptávka po uhlí v první polovině roku 2023 vzrostla přibližně o 1,5 % na celkem přibližně 4,7 miliardy tun, k čemuž přispěl nárůst výroby energie o 1 % a nárůst neenergetického průmyslového využití o 2 %.
Podle regionů klesla poptávka po uhlí v první polovině letošního roku ve Spojených státech a Evropské unii rychleji, než se původně očekávalo – o 24 %, respektive o 16 %. Poptávka ze strany dvou největších spotřebitelů, Číny a Indie, však v první polovině roku vzrostla o více než 5 %, což více než vykompenzovalo poklesy jinde.
„Uhlí je největším samostatným zdrojem emisí uhlíku z energetického sektoru a v Evropě a Spojených státech růst čisté energie způsobil strukturální pokles využívání uhlí,“ uvedl ředitel IEA pro energetické trhy a bezpečnost Keisuke Sadamori. „Poptávka však v Asii zůstává tvrdohlavě vysoká, a to i přesto, že mnoho z těchto ekonomik výrazně zvýšilo využívání obnovitelných zdrojů energie. Potřebujeme větší politické úsilí a investice – podpořené silnější mezinárodní spoluprací – abychom podnítili masivní nárůst čisté energie a energetické účinnosti a snížili tak poptávku po uhlí v ekonomikách, kde energetické potřeby rychle rostou.“
Přesun poptávky po uhlí do Asie pokračuje. V roce 2021 se Čína a Indie podílely na světové spotřebě již dvěma třetinami, což znamená, že dohromady spotřebovaly dvakrát více uhlí než zbytek světa dohromady. V roce 2023 se jejich podíl blíží 70 %. Naproti tomu Spojené státy a Evropská unie – které před třemi desetiletími dohromady tvořily 40 % a na začátku tohoto století přes 35 % – dnes představují méně než 10 %.
Stejné rozdělení je pozorováno i na straně produkce. Tři největší producenti uhlí – Čína, Indie a Indonésie – všichni v roce 2022 vyprodukovali rekordní množství. V březnu 2023 Čína i Indie dosáhly nových měsíčních rekordů, přičemž Čína podruhé v historii překročila 400 milionů tun a Indie poprvé 100 milionů tun. V březnu také Indonésie vyvezla téměř 50 milionů tun, což je objem, který žádná země dosud nevyexportovala. Naproti tomu Spojené státy, kdysi největší producent uhlí na světě, od svého vrcholu v roce 2008 snížily produkci na více než polovinu.
Po extrémní volatilitě a vysokých cenách v loňském roce klesly ceny uhlí v první polovině roku 2023 na stejnou úroveň jako v létě 2021, a to v důsledku dostatečné nabídky a nižších cen zemního plynu. Ceny energetického uhlí se vrátily pod úroveň koksovatelného uhlí a velká prémie za australské uhlí se snížila po zmírnění rušivého počasí La Niña, které brzdilo produkci. Ruské uhlí si po zákazu prodeje v Evropě našlo nové odbytiště, ale často se značnými slevami.
Levnější uhlí zvýšilo atraktivitu dovozu pro některé cenově citlivé kupce. Čínský dovoz se v první polovině letošního roku téměř zdvojnásobil a celosvětový obchod s uhlím by měl v roce 2023 růst o více než 7 %, čímž překoná celkový růst poptávky a přiblíží se rekordním úrovním z roku 2019. Obchod s uhlím po moři by v roce 2023 mohl snadno překonat rekord 1,3 miliardy tun z roku 2019.
Čas zveřejnění: 3. srpna 2023
